Garrou - nejstarší rasa

Kdysi dávno, někde daleko, v jiném světě

Náš národ vzešel z prastaré Matky Garrou. Její srst jsou paprsky slunce a její moudré oči jsou hvězdy na nebi. Náš svět je však teď zničen a s ním je zničena i naše původní smečka Bagheera, možná jsou všichni její členové již mrtví. Její zničení má na svědomí Lovec a cizí kmen Dark Garrou. Díky hrubé síle a hlavně díky nečistým praktikám se jim podařilo naši původní Smečku rozložit zevnitř a pak již měli cestu k jejímu úplnému zničení snadnější. Podařilo se jim otevřít temné brány a jimi vstoupil na naši zemi Temný vládce.

Těsně před zničením se rada Moudrých ve snaze zachránit rod Garrou rozhodla, že odešle narozená koťata někam, kde budou mít šanci se zachránit. Ve starých knihách nalezli postup, jak vztyčit kouzelný portál a odeslat mláďata jinam, na nějaké bezpečnější místo. Ve vhodnou chvíli portál do cizí a neznámé země vztyčili. Portálem začaly procházet mláďata i se synem samotné Garrou. Prochází jím i čtveřice Moudrých a několik našich spřátelených dvounožců, kteří si říkají Mystikové.

Nedávno, na samém okraji světa Temný Ráj...

Tichá krajina se pomalu ukládá ke spánku. Slunce vykresluje poslední odrazy, než poslední paprsek ozáří tichý les. Jen šustot malých lesních tvorů zní v trávě a jehličí. Náhle vše ztichne. Něco se blíží, nějaká divná bouře ... každý tvor se rychle ukrývá. To co přichází není z tohoto světa a oni to cítí.

Děsivý blesk osvětlí les, stromy létají vzduchem jako pouhé třísky, divoká smršť sráží vše, co jí stojí v cestě. A pak se znovu rozprostře po lese ticho. Něco je však jinak. Mezi přelámanými stromy na místě kam uhodil blesk se nachází něco podivného, temného, černějšího než nejčernější noc, opalizující obrys té divné věci se občas záhadně zatřpytí. Pak se uvnitř něco pohne, něco vychází - stříbrný tvor, pátravé oči, drápy ostré jako ty nejostřejší nože. Opatrně prozkoumává čichem vzduch. Zdá se, že žádné nebezpečí nehrozí. Tiše zamručí a za ním vycházejí další, se srstí tmavě černou, ale stejně inteligentním pohledem. Tiše se všichni vytrácí do stínu lesa. Za nimi nehlučně vychází několik dvounožců, kteří se také rychle ztrácí za prvními stromy. Stíny se začínají hýbat a tam, kde byla ta velmi podivná nezachytitelná věc, je nyní jen šumící vítr, který se prohání nad rozlámanými zbytky stromů.

Právě teď a tady...

Dospíváme a uvědomujeme si svou příslušnost. Ve snech se nám zjevují proroctví, neznámá slova neznámého vypravěče vyvolávají více otázek, než dávají odpovědí. Víme však, co musíme udělat nejdříve. Zakládáme v tomto světě novou Smečku a nazýváme ji Bagheera. Je pokračovatelem původní Smečky našich předků. Budeme bojovat proti silám, které zničily náš starý svět. Díky odkazu předků se můžeme vyvarovat chyb, které byly příčinou jeho zániku.